..:: Lehce pesimistický šiřitel otevřených standardů, který se nepřestává divit, co se okolo něj děje ::..

Nízká sledovanost? A co trochu porna?

1. června 2008 v 9:38 |  Úvahy a názory
V pravidelných intervalech můžeme číst o nízké sledovanosti kanálů České televize. Za nízkou sledovanost je pranýřována dokonce z úst našich volených zástupců i mnoha jiných. Proklamovaným hlavním důvodem je špatná skladba programů, sekundárním neschopnost nějak získat image. Neustále jsme bombardováni grafy, kdy "Nevěsta na útěku" z Novy má 40 %, "Vytrhávač ledvin" z Primy 30 % a na ty idioty z ČT s jejich pitomým "Večerem na téma: moderní architektura u nás" zbylo nějakých trapných 10 %.
Je tragické, že volený zástupce dokáže předstoupit před kameru a tvrdit, že je potřeba s tím něco udělat, že TV prostě nereflektuje potřebu moderního diváka. Tato úvaha je z hlediska daného politika přirozená. Je to poměrně idiot a jako takový opravdu nenalézá v programu veřejnoprávní televize zrovna mnoho jemu blízkých témat.
Politici by se měli probrat ze svého schizmatu a rozhodnout se. Buď nechají být ČT veřejnoprávní televizí jejímž hlavním smyslem není získat majoritní počet diváků, ale šířit kulturu a vzdělání (doporučuji přečíst si stanovy BBC) nebo ČT zcela zprivatizují a zruší poplatky, které de facto mají sledovanost nahrazovat. Stávající situace neprospívá nikomu. ČT je takto tlačena do vysílání scestných filmů, což způsobuje odliv i jejích obvyklých diváků. To už rovnou můžeme na ČT vysílat porno 24h denně, aspoň by se ta sledovanost pořádně rozhýbala.
Já osobně doufám, že zdravý rozum zvítězí a že se nadále budu moci místo "Vlhkých jeskyněk" nebo "Vyvrhovačů" dívat na "Večery na téma...". A při troše štěstí vyhodí i ty pitomý reportéry, kteří přináší na ČT ty dramatizační manýry Novy (Velice malá kočička právě teď stojí na laťce velice vysokého plotu a hrozí nepředstavitelně akutní nebezpečí, že se zřítí do propastné hlubiny 2m.). Na idioty bych platil velice nerad.
PS: To samé platí o Českém rozhlasu.
 

Malé lži, velké lži

6. dubna 2008 v 20:49 |  Nezařaditelné
Nikoho tedy asi nepřekvapí, že se ženy a muži rozcházejí v tom, kdo řídí lépe. Plná polovina mužů se považuje za lepší řidiče než jsou ženy. Ty se zase naopak domnívají, že řídí bezpečněji než muži. Statistiky však dávají zapravdu ženám. Podle nich totiž podíl nehod způsobených ženami činí 16 procent.
Soudě dle tohoto článku pana Jandla, bylo by vhodné, kdyby na FF UK zařadili mezi úvodní kurzy alespoň jeden semestr statistiky. Úvaha pana Jandla je následující: máme 100 % nehod. Z tohoto množství jich 16 % spáchají ženy a 100-16 % muži. Ergo ženy jsou lepší řidiči.
Na této úvaze by nebylo nic zas tak špatného, pokud by platilo jedno jediné pravidlo: mužů a žen za volantem je 50:50. Představme si jednoduchou situaci: Máme 1000 řidičů. Z toho budeme mít na silnici 160 žen a 840 mužů. Stane se 100 nehod z nichž 16 zaviní žena. I člověk matematicky slabší si dokáže vyvodit, že ze 160 žen bylo 16 mizerných řidiček a z 840 chlapů bylo 84 kreténů. Ergo jak pánové, tak dámy chybovali v 10 % případů. Tudíž nemají si co vyčítat.
Tedy i pokud pomineme fakt, že nezáleží jen na poměru mužů a žen za volantem (ono je rozdíl, pokud jedna žena ujede vzdálenost "domov - záchytné parkoviště na okraji města" a jeden profesionální řidič cestu "centrum Prahy - centrum Drážďan"), je tvrzení pana Jandla poněkud odvážné.
Ale nemějme mu to za zlé, je student, časem se třeba poučí. Jsou množí, kteří dávno dostudovali a i to minimum selského rozumu při práci s daty jim chybí. Jak se říká: jsou malé lži, velké lži a statistiky...

Právo a reflexe

19. března 2008 v 12:03 |  Úvahy a názory
Václav Klaus zaslal soustrastný dopis manželce vojáka (a evidentně ne přímo jenom jí), který se v pondělí stal obětí útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu. V tomto dopisu, bohužel, uvedl jméno zabitého. Důsledkem samozřejmě je, že obratem o tom píší všechny noviny a rodina je obtěžována reportéry. Maximálně trapné, nicméně lidský faktor se vloudí. Člověk si to neuvědomí. U prezidentské kanceláře je to trapné dvojnásob, ale při velké porci dobré vůle to lze omluvit. Nelze však za žádných okolností omluvit způsob, jakým na kritiku svého počínání kancelář (potažmo prezident) reaguje:
"Hrad zveřejnění jména obhajuje. "Pan prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a má právo to jméno zveřejnit," řekl mluvčí prezidenta Petr Hájek. "To jméno by se stejně dřív nebo později dostalo ven," dodal." (Aktuálně.cz)
Tak víte, co pane prezidente? Seberte, bežte za tou manželkou a řekněte jí to do očí. Řekněte jí, ať s nějakými reportéry nědělá vlny, že přeci Vy jste měl právo to všechno zveřejnit a že stějně by to někdo z Vašich spolupracovníků vyslepičil. Jsem moc zvědavý, jestli Vám poděkuje za vysvětlení.
Trochu více reflexe by nezaškodilo, pane prezeidente, občas i Vy šlápnete do hovna.
 


Delší komentář k normalizační pekárničce

16. března 2008 v 14:54 |  Úvahy a názory
Podíval jsem se náhodou do komentářů na mém blogu a všiml jsem si, že u článku "Taková normalizační pekárnička" se na mé poměry rozproudila delší diskuze, kam přispěli i zaměstnanci Crocusu i jiní nespokojení lidé. Takže si neodpustím delší komentář.

Prodavačky jsou prostě klíčovou postavou každého obchodu. Člověk může mít sebelepší vizi, zboží a cokoliv, ale pokud si není sto sehnat dostatečně slušný personál, může ho to stát hodně peněz. Uznávám, že něco jako "milé a ochotné chování" není něco, co se dá snadno u zaměstnanců vycvičit nebo vynutit, zvlášť za této situace, kdy je v podstatě nadbytek práce a hlavně v republice, kde slušnost je v zásadě chápána jako slabost. Nic jiného ale majitelům nezbývá. Do karet jim ale hraje naše ekonomická situace. Za několik let budeme na úrovni dnešního Neměcka (myslím tím z hlediska průběhu ekonomiky, ne platem) a v okamžiku, kdy začne být o práci i "kšeft" zase boj, budou moci být zaměstnavatelé tvrdší a zaměstnanci budou muset být řekněme agilnější. A to mluvím jak jako zaměstnanec, tak jako zákazník.

Příčina a důsledek

16. března 2008 v 14:32 |  Úvahy a názory
Přijít na to, proč od Váš výrobek zákazníci nechtějí, přestože se zdá být kvalitní je stejně detektivní práce jako hledání sériového vraha. A stejně jako mnoho vyšetřovatelů i obchodníci často dělají neustále tutéž základní chybu - nepátrají po příčině, ale po důsledku. Základní poučkou při vyšetřování série vražd je přijít na to, co vraha motivuje k tomu, aby takto jednal, teprve pak je možné předvídat jeho chování a dopadnout ho. Takováto úvaha je však pro velkou část policistů příliš abstraktní a proto se snaží pátrání raději založit na práci s fyzickými důkazy.

Stejné je to i v obchodě. Firma si prostě nedokáže přiznat, že výrobek na kterém je závislá prostě vychází z módy nebo je zastaralý a snaží se pokles prodeje "omlouvat" druhotnými faktory. U menších firem je to jen jejich osobní problém, u velkých to může být problém pro všechny. Vezměme si příklad z prostého filmu v kině. Filmy v kinech nevydělávají tolik, kolik by si společnosti přály, proto hledají příčinu. A jaká je podle nich příčina? Lidé si film nahrají na kameru a pak distribuují načerno po Internetu. Ergo příčinou je tato distribuce. Případ uzavřen. Musíme s tím něco udělat. Budeme lobovat pro exemplární tresty, budeme šmírovat návštěvníky kina termálními kamerami, možná budeme v budoucnu požadovat po návštěvnících kina podpis smlouvy o mlčenlivosti nebo prohlídku tělních dutin, jestli v nich neschovávají AV přístroj.

Je to ale opravdu příčina? Není to náhodou jen další důsledek? Co si položit raději otázku: co vede člověka k tomu, že si raději film tahá celý večer z Internetu v relativně mizerné kvalitě místo aby si na něj zašel do kina, kde ho má nesrovnatelně kvalitnější, okamžitě a s přidanou hodnotou atmosféry kina (ať už v dobrém nebo zlém). V okamžiku, kdy nalezneme odpověď na tuto otázku, budeme vědět, co podniknout proti oběma problémům. Chtějí opravdu firmy nalézt pravdivou odpověď? Nebyla by příliš nepříjemná? Zřejmě ano, ale to je schizofrenie každé korporace. Nikdo si nechce přiznat, že prostě zaspal dobu a že firma se musí dramaticky přeorientovat. Malé ryby si to přiznají nebo zaniknou, velké se snaží měnit trh, tak to je a bude...

Je originální obal při reklamaci nutností?

5. března 2008 v 11:41 |  Nezařaditelné
Opět jedno blognutí z kategorie "sebeobrana". Poměrně často lze narazit na případ, kdy při uplatnění reklamace po Vás prodávající vyžaduje originální obal. Má na to právo?

Krátká odpověď je: nemá. Není to problém na diskuzi, je jasně řešen Občanským zákoníkem. Stačí si dát do Googlu "originální obal při reklamaci" a naleznete hned několik článků, které se tohoto tématu týkají. Pravděpodobně nejpřesněji ho formuluje článek na serveru spotrebitel.cz:

Samozřejmě, že kupující nemá povinnost reklamovat zboží v původním obalu, a to dokonce ani v případě, že by to prodávající uváděl v reklamačních podmínkách či řádech. Zákon takovou podmínku reklamace nestanoví a prodávající ji nemůže kupujícímu sám ukládat. Žádný právní předpis neumožňuje zákonnou záruku jakýmkoli způsobem omezovat či podmiňovat. Výslovně to vylučuje i ustanovení § 55 odst. 1 občanského zákoníku, které zakazuje jakoukoli odchylku od zákona v neprospěch spotřebitele. Ve smyslu ustanovení § 56 odst. 3 písm. b) občanského zákoníku pak výslovně není možné právo spotřebitele z odpovědnosti za vady ani dohodou jakkoli omezit, a proto ani prodávající sám není oprávněn vázat reklamaci na splnění jakýchkoli podmínek - ve Vašem konkrétním případě na dodání vadného výrobku v originálním obalu.

Tímto by se téma mohlo zdát vyčerpáno, přihodím však malou historku ze života. Všimněte si, že hned první odkaz po zadání výše uvedeného sousloví do Googlu vede na stránky firmy DeCe COMPUTERS, s.r.o. Mají kromě průměrných stránek i poměrně povedený webový obchod. Procházel jsem ho a zarazilo mě ustanovení v jeho reklamačních podmínkách (tento text se nachází jak na stránkách firmy, tak v obchodu):

7. Z důvodu nebezpečí možného poškození zboží při přepravě lze k reklamaci přijmout pouze zboží v originálních obalech (za originální obal lze považovat i původní obal od identického kusu zboží po přepsání sériového čísla na obalu), zboží přepravované bez originálního obalu nebude k reklamaci přijímáno. Pokud odběratel není schopen dodat přístroj v originálním obalu, zajistí dodavatel dodání obalu náhradního. Za zajištění náhradního obalu bude účtován manipulační poplatek 200,- Kč zvýšený o DPH. Pokud odběratel při reklamaci nepředá pro reklamaci podstatné součásti příslušenství reklamovaného zařízení, nepřevezme dodavatel zařízení k reklamaci.

Právě onen manipulační poplatek mě dojmul natolik, že jsem se rozhodl do firmy napsat:

Dobrý den,
zajímal jsem o zboží na Vašem Internetovém obchodě, ale velice mě zarazil bod 7 Vašich reklamačních podmínek:

7. Z důvodu nebezpečí možného ... <zde jsem citoval bod 7> ... nepřevezme dodavatel zařízení k reklamaci.

Přitom podle obč. zák., tuším § 56 odst. 3, jsou nepřípustná smluvní ujednání, která omezují práva spotřebitele a dle stejného zák. kupující samozřejmě nemá povinnost reklamovat zboží v původním obalu. Můžeme mi, prosím, tento evidentní rozpor se zákonem vysvětlit. Chápu, že pointou je předejít poškození výrobku, ale jak uvádí zákon, za poškození při reklamaci nese zodpovědnost prodejce.
Děkuji za vysvětlení
Procházka


Po několika dnech mi došla tato odpověď:

Dobrý den pane Procházka,
děkuji za Váš zájem o naší internetovou nabídku a pozornost s jakou jste se seznámil s obcodními podmínkami. Nemohu ale s Vámi souhlasit, že bod 7 reklamačních podmínek je v rozporu s obč. zákoníkem. Tento bod naopak slouží k ochraně zájmů zákazníka a především k prevenci před škodou, která by mohla vzniknout přepravou v náhradním obalu. Toto se týká samozřejmě pouze dopravy reklamovaného zboží do místa reklamace, dále nese zodpovědnost za poškození při reklamaci prodejce. Pokud Vám toto vysvětlení nebude dostačovat, rád se s Vámi spojím i telefonicky nebo osobně, pokud k tomu bude příležitost, a můžeme celou záležitost prodiskutovat.
Ještě jednou děkuji za Váš zájem o naši nabídku a přeji Vám hezký den.

Libor Kolář
jednatel společnosti
DeCe COMPUTERS s.r.o.


Ocenil jsem slušnost s jakou mi pan Kolář odpověděl, nicméně jsem s ním nesouhlasil, tudíž jsem odepsal (takovéto blbosti vyřizuji zásadně pozdě večer, tudíž nějaké telefonování nehrozí a že bych jel přes půl republiky, to se mi také zrovna nechce):

Dobrý den,
s tím rozhodně nemohu souhlasit. Ještě jednou uvádím, že chápu, že principem tohoto bodu je předejít poškození zboží, nicméně: pokud jsem
schopen dopravit zboží na reklamaci bez poškození jakýmkoliv způsobem (např. case nebo router zabalený ve vzduchové fólii v naprosto anonymní krabici), pak by mi měli Vaši pracovnicí toto zboží na reklamaci příjmout bez jakýchkoliv připomínek. Tvrzení, že zboží bude ve větším bezpečí, pokud bude na obalu napsáno "CISCO xxx" je, dle mého názoru, nepravdivý. Navíc, jak sám de facto píšete, za přepravu zboží k Vám ručí zákazník, od převzetí pak Vy. Tudíž je jen na mě, jak zboží dopravím, pokud se mi to povede bez poškození zboží, mám právo reklamaci uplatnit.

S pozdravem
Procházka


Na tento mail jsem již odpověď neobdržel. Nu, ono, také co odpovědět, pokud nechci změnit své "reklamační podmínky". Z pohledu pana Koláře evidentně platí myšlenka, že pokud firma nazná, že kriminalita v našem státě je natolik velká, že je nebezpečné nosit počítačové komponenty po ulici bez psa bojového plemene nebo pistole ráže .45, přidá "v zájmu spotřebitele" do reklamačních podmínek pravidlo:

7a) Zboží na reklamaci přijímáme pouze pokud dojdete v doprovodu psa bojového plemene, případně se zbraní ráže .45 a větší. Pokud psa nevlastníte, můžete si ho za poplatek 200,- na jeden den pronajmout, případně Vám zprostředkujeme koupi zbraně příslušného kalibru.

Učitel novodobým otrokem?

3. března 2008 v 21:08 |  Úvahy a názory
Dovoluji se upozornit na velice zajímavý článek kolegy Martíška - Učitel novodobým otrokem?. Velmi trefně poukazuje na morální úroveň naší společnosti a pozici učitelů v ní.

Boj o zákazníka aneb máme se dobře

14. února 2008 v 21:19 |  Úvahy a názory
Ať otevřete jakékoliv zpravodajské médium narazíte na články o zdražování, poplatcích, dopadech na chudáky občany, atp. Člověku by se až mohlo zdát, že je nám pěkně ouvej. Ne že bychom se nemohli mít (při smysluplném hospodaření státu) citelně lépe, ale zase tak horké to nebude.
Důkaz je zřejmý. Co udělá občan, když má peníze? Uspoří je? Dá do slamníku? Ne, většinou je utratí (tj. z jeho pohledu smysluplně investuje). Přesně to se děje u nás. Občané mají takové množství peněz, že nasytili velkou část trhu. Jak to poznáme? Zcela jednoduše - podle chování prodávajících. Firmy zpravidla naprosto nemusí bojovat o zákazníky nebo prodej zboží, zákazníci jim peníze prakticky vnucují a to se odráží v jejich přístupu. Běžně se můžeme setkat s neochotou, přehlížením nebo naprostou apatií, přesto i tyto firmy nekrachují.
Jeden příklad za všechny. Naše auto máme zakoupeno u firmy ATOMA. Slušná střední firma prodávající Fordy. Auto jsme u nich kupovali nové, cca před 4 roky, za zhruba 400 tis. Pravidelně u nich servisujeme, děláme prohlídky, kupujeme příslušenství, atp. Rozhodně (v mezích dané firmy) rozumný obrat. Člověk by řekl "solidní zákazník". Před nedávnem jsem si všiml, že dali do akce nový typ vozu a přemýšleli jsme s manželkou (velmi vážně), jestli ho nevyměnit. Přijeli jsme ráno do prodejny, nechali si vůz ukázat a ptali se za kolik by odkoupili starý. Prodejce byl neskutečně skoupý na slovo, sám o sobě nebyl sto cokoliv k vozu říct (jen že má velký kufr), cenu za starý vůz nám řekl, ale obratem dodal, že by bylo výhodnější, abysme ho prodali raději sami. Kde, kdy u koho jsme z něj nedostali. Večer jsem se tam ještě jednou stavoval a vůz jsem si znovu prohlížel, ale to už ani neobtěžoval zeptat, jestli mi něco může ukázat nebo vysvětlit. Ta apatie mě rozčílila natolik, že jsem odešel a nekoupil. Já ho k prodeji přemlouvat nebudu...
Stejnou apatii firem lze pozorovat klidně i při udělování zakázek za statisíce nebo i víc. Takový Autocont, který se na akademické sféře cítí jako ryba ve vodě se neostýchá dodat nabídku i po několika měsících. Ale ono kam přecházet? Sám vidím, že v okamžiku, kdy se firmičce podaří etablovat, stává se z ní stejný moloch...

iMac vs. nový iMac

4. listopadu 2007 v 14:48 |  Technika a hardware
Tak jsem dostal na stůl v práci nový iMac 20". Jedná se o tu v současné době nejlevnější řadu s tím, že můj model byl vylepšen na 2GB RAM a dostal tu novou hliníkovou klávesničku. Vzhledem k tomu, že už delší dobu užívám cca rok starý model iMacu 20", rád bych se s Vámi podělil o pár postřehů (PS: tohle není recenze, těch jsou na webu miliony, jen pár praktických postřehů).
  1. Začnu tím nejdůležitějším -- displayem. Display v nejnižší řadě 20" iMaců, která nahradila 17" iMacy je mizerný. A to velmi. Při pohledu z boku se barvy postupně stáčí do teplých odstínů a vertikálně lze hlavou pohnout maximálně o 40 stupňů, aby obraz zůstal alespoň částečně konstantní. LCD je na úrovni levných modelů ACERu a pod., které jsou určeny pro kancelářské použití. "Starý" 20" iMac má obrazovku neskonale kvalitnější (dokud obraz vidíte, vidíte ho prakticky nezměněn). V tomto bodě jsem byl velice sklamán.
  2. Ergonomie a design. Klasicky kvalitní práce. Je otázkou vkusu komu přijde hezčí nový a komu starý model. Mě se líbí oba. Hezky je schována kamera a mikrofon. Tělo je hliníkové, tenší. Jednoduše lze měnit paměť (bravo). Malým nedostatkem je, že dálkový ovladač už nedrží magneticky na boku iMaca. Škoda, je to vítěztví designu nad ergonomií. Jinak bezva.
  3. Klávesnice. Nová klávesnice je opět částečným vítěztvím designu nad ergonomií. Je krásná, opravdu krásná, lepší, než na obrázku. Nicméně u starší verze byly USB sloty přístupnější a nebyl problém zapojit do nich i tlustší USB zařízení. To je zde trochu horší. Navíc klávesy jsou notebookové, ne klasické. Píše se na ní velmi pěkně, ale vyžaduje to trochu zvyk. Dotaženy do dokonalosti jsou klávesy pro vyvolání Exposé a jiných vychytávec MacOS X. Celkem? Rozhodně beru a doufám, že tlačítka vydrží moje psaní.
Závěrem? Nový iMac má nesporně mnoho předností. Lepší HW vybavení (800MHz sběrnice, lepší grafika, aj.) a je i designově a ergonomicky velmi povedený. Přes všechny tyto vylepšení jsem se rozhodl zůstat u starého iMacu. Apple nenahradil 17" model 20" ale vyrobil zlevněný 20" model s neskonale horším displayem, který prostě neunesu. Moje práce je spíše o koukání, než o renderování, proto radeji strpím papírově mírně pomalejší stroj s kvalitnější displaeym.

Důrazně doporučuji zajít si před koupí iMacu do prodejny a osobně si daný model před koupí prohlédnout. Věřím (doufám), že silnější verze iMacu 20" bude mít kvalitnější display. Pokud tomu tak je, rozhodně doporučuji připlatit.

Hledá se speditér. Zn.: "Schopný doručit"

30. října 2007 v 20:48 |  Úvahy a názory
Včera jsem se natolik rozčílil, že jsem se rozhodl po delší odmlce opět zablogovat. Koupil jsem si v Bauhausu v Brně zahradní domek na chatu. Takový pěkný, naimpregnovaný, radost pohledět. Zaplatil jsem ho a v rámci zjednodušení celé akce jsem se rozhodl zaplatit i "Profi dopravu". Sice stála nějakých 800,-, což není za pár desítek km málo, ale při platbě cca 30.000,- už to člověk unese. Sice mě trochu rozladilo, že ho jsou schopni dopravit až za bezmála 10 dní, ale i to jsem překousl. Včera jsem si vzal dovolenou, dojel na chatu, čekám, čekám a v tom mi volá pán z Bauhausu. Autíčko se jim polámalo, že prý tak nejdříve za 8 dní a jestli by se mi ho hodilo 6.11. Vzteky jsem málem prasknul. Jsem toho názoru, že za tu cenu by bylo seriosní řešení, kdyby si spedice okamžitě půjčila náhradní vozidlo (věřím, že není neřešitelný problém sehnat v Brně jednu Avii) a rozvážela dál. Je to ukázka bezprecedentního zneužívání faktu, že ostatní jsou stejní amatéři (slušně řečeno).

Abych neplival jen na Bauhaus, úplně stejné zkušenosti mám i s eMallem. Už jsem si od nich objednával pračku, lednici a další věci. Vždy jsem si zaplatil "komfortní dopravu" a nikdy jsem ji nedostal. Proto tvrdím: eMall se prodejem služby "komfortní doprava" pohybuje na hranici podvodu. Speditér nikdy nedojel s avizovaným rudlem a podle jeho vlastních slov ho ani nikdy nevlastnil. Informace o tom, že jen lehce pomůžete zařízení přidržet je proto naprosto zcestná až lživá. Pračku nesla se speditérem do schodů moje manželka, lednici jsem nesl já. Následně speditér odmítal odvést obaly na lednici (je v popisu služby) a starou lednici (také bylo zaplaceno). Navrch se ještě chlubil tím, že mu nějaký zákazník odmítl pomáhat se 100kg lednicí (blbec jeden, že) a proto ji veze zpět.

Jenom trapnou tečkou je poznámka, že speditér na místě spotřebič zapne, vyzkouší jeho funkčnost a následně potvrdí záruční list. Člověk, co to psal evidentně netuší, že zapojit třeba takovou lednici po celodenním vožení v zimě není z hlediska záruky zrovna ideální nápad...

Kam dál